Dobrá

Obec Dobrá se nachází v Moravskoslezském kraji v podhůří Beskyd, 6km od města Frýdku – Místku směrem na Český Těšín. Dobrá patří mezi největší a nejlidnatější obce okresu Frýdek – Místek. Historicky první záznam o obci je v písemných pramenech uváděn již v roce 1305.  Teprve od konce 16. století víme o Dobré něco více, než jen to, že byla vsí velkou, s farním kostelem, a že patřila nejméně 150 let Vlčkům z Dobré Zemice. Z Frýdku bychom tehdy do vsi přišli jinudy. Tam, kde vede silnice dnes, byly močály a cesta šla spíše severněji, než se stáčela dolů k prvním dřevěným domkům. Byla to cesta stará, prašná, úzká a vedla do podhůří a snad i do hor.Hlavní cesta, někdy též zvaná „solná“, z Frýdku do Těšína se Dobré vyhnula, nevedla tudy. Ve vsi bylo 34 usedlostí, panská hospoda a nedaleko řeky na jednom náhonu stály tři mlýny, byl zde i rybníček. Kostel byl dřevěný se šindelovou střechou, asi takový jaký stojí na Prašivé. Stál zcela v cesty a neměl věž, jen zvonici vpravo od něj. Od cesty nalevo byl hřbitov. Tento původní hřbitov byl nedaleko nynějšího zděného, nového farního kostela. Tento raně barokní kostel sv. Jiří byl postavenFrantiškem Eusebiem z Oppersdorfu v letech 1682 – 1686, tzv. ruská věž byla přistavěna až v roce 1816. Z přelomu 17. a 18.století pochází barokní stavba restaurace „U Oráče“, za níž je zachovanábarokní sýpka z 18. století, užívaná kdysi k uložení zásob obilí na horší časy. Dnes je opravena a funguje rovněž jako restaurace. Škola v Dobré se připomíná již v roce 1568.Spadaly pod ní obce frýdeckého Pobeskydí. Nejstarší školní budova stála na místě dnešní školy v silnice. Byla zbourána v roce 1907 a o rokpozději postavena nová škola. V regionu se Dobrá stala v minulosti známou jednak okázalými poutěmi ke sv. Jiří, jednaknávštěvou cara Alexandra, vracejícího se z mírových jednání po napoleonských válkách, a především Krajinskou výstavou v roce 1910. Rozmach řemesel a obchodu v obci nastává koncem 19.století. Rozvíjí se i spolkový život, zejména ochotnické divadlo. Ochotnický soubor založil Místní odbor Matice osvěty lidové v roce1900 – v tomto roce bylo hráno první představení ve „stolkárně“ (dílně na výrobu židlí v patře zájezdního hostince). Do roku 1919 hrála všechna představení Matice. Od roku 1919 do roku 1939 hrály představení i ostatní spolky: Místní odbor Matice osvětové besedy, Sokol, Dělnická tělovýchovná jednota, Federovaná dělnická tělovýchovná jednota, Jednota proletářské tělovýchovy, Orel, Jednota železničních zaměstnanců, Sbor dobrovolných hasičů. Běhemokupace byly všechny divadelní aktivity sloučeny pod hlavičkou Dělnické tělovýchovné jednoty(DTJ) – divadlo bylo zakázáno v našem okrese na podzim roku 1944. Po osvobození se hrála představení v sále hostince U Oráče. Za okupace byla Dobrá hraniční obcí s celnicí a střediskem kulturního a společenského života v Pobeskydí. Dobrá byla střediskem neobyčejně rozsáhlé farnosti, od roku 1980 do roku 1990 to byla středisková obec. Od roku 1870 byla v Dobré továrna na úpravu látek – zanikla v roce 1940, později v těchto prostorách byla vojenská posádka (do roku 1999). Je sídlem stavebního úřadu a matričního úřadu pro několik okolních obcí. Dnes je v obci lékárna, knihovna, pošta, pobočka Poštovní spořitelny, jednatelství České pojišťovny, zdravotnické středisko (obvodní, dětské, gynekologické, zubní), základní škola, mateřská školka, nádraží ČD (1888), sídlo řady soukromých firem. Dnes již moderní obec je charakteristická rodinnými domky se zahradami. Převažují zde služby a malovýroba. Průmysl je minimální, většina obyvatel za zaměstnáním a vzděláním dojíždí do Frýdku-Místku, sousedních Nošovic (automobilka, pivovar) nebo i dále, zejména do továren na Ostravsku, Třinecku a Frýdlantsku. Historie obce je velmi bohatá. V písemných pramenech je uváděna poprvé v roce 1305. Počínaje rokem 1417 je se jménem obce spojen rod Vlčků „ z Dobré Zemice“. Z toho se dá vyvodit, že Vlček z Dobré Zemice byl na počátku 15. století držitelem vsi a že v ní též sídlil. Tento rod zemanů pocházel z Horního Slezska. V současnosti ve farnosti působí od srpna 2016 otec Marek Kozák, který nahradil otce Bohumila Víchu. Má na starosti kostel sv. Jiří v Dobré, kapli Navštívení Panny Marie v Nižních Lhotách a dřevěný kostelík na Prašivé, který stojí na území Vyšních Lhot. V naší farnosti působí při kostele sv. Jiří chrámový sbor pod vedením varhaníka Zdeňka Tesarčíka a mládežnická doberská schola. V roce 2012 byla dokončena generální oprava farního kostela sv. Jiří v Dobré. V rámci prováděných oprav se vyměnily vadné krovy nad lodí kostela, včetně kompletní rekonstrukce malé věžičky – sanktusníku. Rovněž byla vyměněna střešní krytina, provedla se oprava fasády a její nový nátěr, obnovily se nátěry oken a dveří a na závěr se provedlo kompletní odvodnění kolem celé budovy kostela. Základní škola Dobrá má dlouholetou tradici a je úplnou spádovou školou s kapacitou 650 žáků. Kromě žáků z Dobré tvoří vysoké procento žáci dojíždějící z okolních obcí (především z Nošovic, Dobratic, Pazderny, Vojkovic, Vyšních Lhot a Nižních Lhot). Do školy dochází přibližně 440 žáků. Součástí školy je školní družina s kapacitou 120 dětí.

 

Základní údaje o obci k 31. prosinci 2014

Rozloha: 8,73 km2

Počet obyvatel: 3 151

Míra lidnatosti: 361 obyv./km2

 

Zajímavosti v obci

Skalická Morávka – národní přírodní památka- přírodní divoká řeka

Rekonstruovaná sýpka – dobově upravená restaurace

Vrch Dobrá 385 m n.m. (Vrchy) – místo dalekého rozhledu, lze odtud pozorovat masív Beskyd (Polské Beskydy, Moravskoslezské Beskydy, Ondřejník, Palkovické hůrky), Ostravská pánev (Poruba, Ostrava, Havířov). Při zvlášť dobré viditelnosti je vidět masív Nízkého Jeseníku a Praděd.

V dřívějších pramenech se obec nazývala Dobrá Zemice nebo Dobrozemice. Dobrá dostala své jméno hlavně díky původnímu lesu, který byl v dřívějších dobách označován za kvalitní, tedy dobrý.

 

ou  letecky

1534693_684649638241424_1253079731_o OLYMPUS DIGITAL CAMERA

www.dobra.cz

dobra

 

Kulturní akce

So 23

Sportovní den SOPM

Září 23
Říj 23

Dobrá

Dobrá

Dobratice

Dobratice

Krásná

Krásná

Morávka

Morávka

Nižní lhoty

Nižní lhoty

Pražmo

Pražmo

Nošovice

Nošovice

Raškovice

Raškovice

Vojkovice

Vojkovice

Vyšní lhoty

Vyšní lhoty